Žena za kultem
představení skupiny Dekkadancers
28.prosince 2015
Nová scéna
Už jsem tady psal, že jsem velkým fandou baletního souboru Národního divadla. Nechodím pochopitelně jen na základní repertoár, ale mám moc rád představení složená z krátkých choreorgafií členů souboru. Kromě demonstrace tvůrčích schopností členů baletu ND dávají tato představení možnost nahlédnout do života souboru. Radost interpretů při děkovačkách je úžasně nakažlivá. Mám je moc rád. V minulých letech se uváděla pod názvem Miniatury a loni byla na závěr sezón i přehlídka v divadle Broadway.
Kromě toho se někteří členové baletu ND spojili do projektu Dekkadancers, který založili Viktor Konvalinka, Tom Rychetský a Pavel Hejný. Viděl jsem všechna jejich představení. Mnohá z nich byla nebetyčná sranda. Přesto anebo právě proto měly tyto choreografie značný ohlas i mimo vlastní soubor. Například incenace Kill de Bill složená ze tří z nich je nyní součástí repertoáru plzeňského baletu.
Po jisté přestávce, během níž Viktor Konvalinka odešel z Národního divadla, se obnovuje činnost Dekkadancers pod vedením "nové generace" - Štěpána Pechara, Ondřeje Vinkláta a Marka Svobodníka.
Nové představení Žena za kultem se mi hodně líbilo. Skládá se se ze sedmi krátkých choreografií, které následují plynule za sebou. I když nijak přímo jedno na druhé nenavazují, přesto jsem je vnímal jako celek. Nemá žádný smysl (zvláště po prvním shlédnutí) pokoušet se něj porovnávat jednotlivé části. Jen lze konstatovat, že většina choreografií se nesnaží o humor, ale bere se vážně. Ale na škodu to rozhodně není.
Všichni tanečníci dávali do svých výkonů nejen své umění, ale i srdce. Nepovažuji za svůj úkol nějak hodnotit přínos jednotlivců ke společnému dílu. Přesto musím konstatovat, že tentokrát mě nejvíce zaujali Morgane Lanoue a Matěj Šust. Nejen svým uměním, ale i obrovským nasazením a radostí z tance. A v neposlední řadě spontální radostí při děkovačce.
Nemýlím-li se, budou toto představení reprizovat 3. dubna. Všem návštěvu doporučuji!
P.S. Mám větší problémy s hledání jmen členek dámského souboru než u jeho mužské části. Pánové nosí stále stejný účes (a většinou i barvu vlasů) a i jejich fotky v přehledu členů souboru jsou méně umělecké. Protože na balet ND chodím dost často, rozeznávám (podle tance) i dost tanečnic, ale se jmény se nejsem často schopen chytnout, ale v prožitku ani v tom, abych těm kterým fandil, mi to nevadí.
Mé album z děkovačky.
Žádné komentáře:
Okomentovat